Veronika Uzlová Syrová, komunitní škola, třídní učitelka + NJ, HV
Už od základní školy jsem věděla, že chci být učitelkou. Měla jsem štěstí, že jsem své školní roky strávila v malé vesnické škole v podhůří Orlických hor s učiteli, kteří mi jsou doposud vzorem.
Tříletý waldorfský seminář jsem studovala zároveň s pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, absolvovala jsem též stáže v Rakousku, nejprve jako studentka Pädagogische Hochschule in Wien a poté jako asistentka v Rudolf Steiner Landschule in Schoenau v Rakousku.
Po studiích jsem v malé obci nedaleko Brna spoluzaložila lesní mateřskou školku s waldorfskými principy, kde jsem se stala na několik let koordinátorkou a hlavní průvodkyní. Život mě poté přivedl do Semil, kde jsem už jako maminka dvou dětí působila jako korepetitorka ve waldorfské škole. Nyní bydlím na Malé Skále a jsem třídní učitelkou v komunitní škole. Jsem velmi vděčná za naši školu. Přijde mi, že je podobná té, ve které jsem vyrostla. Blízko přírody a blízko si též mají lidé navzájem. Je to dáno menším kolektivem dětí, učitelů, rodičů, ale i tím, že se společně snažíme uplatňovat své ideály. Myslím, že můžu říct za všechny učitele, že učí s laskavostí a respektem ke každému dítěti a pomáhají mu na jeho cestě stát se nejlepší verzí sebe sama.
Podle mě je cílem výuky (krom čtení, psaní a počítání 🙂 a výchovy rozvinout potenciál každého dítěte tak, aby znalo své silné stránky a na těch slabších umělo zapracovat. Je v podstatě jedno, zda je někdo chytřejší, někdo umí lépe zpívat nebo malovat. Pokud rozvineme to, co je nám dáno a umíme pracovat v kolektivu (pochopíme, že je výhodnější spolupráce než soupeření), pak se člověk stane úspěšným. V práci i v životě. A vím, že pokud toto chci rozvíjet u svých žáků, musím i já usilovat o to, být nejlepší verzí sama sebe.
